První perspektivy...

 

Ostrov mezi plavebními komorami Podbaba

základní informace o ostrově:

délka: 232 metrů
délka vybetonované části: 178 metrů
šířka: od 5 do 13 metrů

Plavební komory byly postaveny spolu s celým systémem Trójského jezu a plavebního kanálu v Podbabě v letech 1899-1902, na jeho stavbu se přijel podívat i samotný císař František Josef I. Plavební komory jsou zde dvě, menší vpravo s plavebními rozměry 11 x 73 x 2,5 metrů a větší vlevo s plavebními rozměry 12 x 135 x 4 metry. V roce 1995 byla do zdí větší komory nainstalována malá vodní elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami. V ostrově se kromě elektrárny nachází také strojovna, stroje pro čištění česlí a velín.

...návrh...

Přemýšlela jsem o vztahu dvou částí, které budou tvořit nový ostrov. Jedna z nich stojí na místě, poskytuje zázemí, funguje jako "rodič", ke kterému se druhá z nich - "dítě" - vrací, když potřebuje vyměnit inventář. Zároveň si obě části musí být velmi podobné, musí být poznat, že k sobě patří. Plovoucí část se tak stává vyslancem celého výzkumného ústavu, prezentuje sebe i celý ústav, výzkum a problematiku vody všeobecně, putuje po blízkých i vzdálenějších místech, všichni ale ví, kam patří a kam se vrací.

Nezmar zelený (Hydra viridissima) - nový jedinec při oddělování od rodiče

Náplň

 

Koncept

Ve čtvrtek jsme se bavili o tom, že by bylo výhodnější, kdyby vzdělávací a výstavní sál nestál pořád na stejném místě u VÚV, kam se špatně dostává, ale pohyboval se po různých lokalitách. Byl by všude vidět, sloužil by také jako vizitka VÚV, informoval o tom, co je nového ve světě vědy...

Překládám zatím koncept, návrh do pondělka

Omluva

Omlouvám se ze zítřejších prezentací, přepadla mě nějaká viróza a asi bych to z postele do školy ještě nezvládla...

Umístění a náplň

Umístění:

Slepý záliv před ústavem slouží v současnosti jen občasně Povodí Vltavy k přístupu do vody v úseku před plavební komorou. Prostor před ním slouží jako odstavný pro lodě, než vplují do komor, jsou kotveny před dřevěnými zábranami. Novostavba v daném místě podle pana Boučka nikomu zavazet nebude. Snad pouze vodě při povodních, což bude ale asi případ většiny našich projektů...

Náplň – možnosti nebo jejich kombinace:

1) výukové centrum pro školy a veřejnost

V současnosti neexistuje, exkurze v ústavu probíhají přímo v jeho prostorách, návštěvníci vidí pouze to, co právě je nebo nedávno bylo v provozu, minulý výzkum je prezentován jen „papírově“ na zdech.

- menší sál pro přednášky

- sál s umístěnými modely, měřícími přístroji, čerpání vody, možnost využití funkčních modelů řek, jezů, lodí, aktivní zapojení návštěvníků

- expozice minulého výzkumu - modely, obrazovky, panely

- provozní zázemí - pokladna, hygiena, šatna, zaměstnanci

- technické zázemí

2) poradenské centrum a místo pro pořádání konferencí

Malý konferenční sál existuje v podobě velkého stolu, židlí kolem a promítacího plátna, ústav ale pořádá pravidelné konference, semináře a různé kurzy a školení, takže by se mu podobné centrum hodit mohlo. V současné době klimatických změn by mohlo existovat jako místo, kam se jdu jako starosta nebo občan informovat, jak ochránit svůj majetek, jak nejlépe upravovat území, jak hospodařit s vodou,...

- sál pro přednášky

- expozice - ochrana před povodní a suchem, modernizace provozů ČOV, kvalita povrchových a podpovrchových vod, nakládání s odpady

- kancelář pro informační setkání

- provozní a technické zázemí

3) nové výzkumné centrum

Nepovedlo se mi zjistit, že nějaký provoz, který by si VÚV přál, zde opravdu chybí. Spíš to vypadá, že v budovách je stále poměrně dost místa na další rozšiřování výzkumu, je tedy otázkou, jestli by bylo výhodné laboratoře stěhovat jen za účelem přímé prezentace veřejnosti.

- laboratoře - velikost a počet závisí na typu výzkumu

 Do zítra přidám první schámata, snad koncept...