plachta

fotorámečky

text

MUZEUM VÝZKUMU VODY

Expozice věnovaná Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T.G. Masaryka je umístěna nad zdymadlem v Podbabě. Výstavní pavilon se vznáší vysoko nad hladinou vody a půdorysně kopíruje betonový ostrůvek mezi plavebními komorami. Tvoří jej ocelová konstrukce, polykarbonátové stěny omezují kontakt s okolím a zároveň zabezpečují dostatek světla. Venkovní ochozy umožňují sledovat dění ve zdymadle i oknech výzkumného ústavu.

WATER RESEARCH MUSEUM

Exposition of the T. G. Masaryk Water Research Institute is located above the lock in Podbaba. Exhibition Pavilion hovers high above the water, the shape of the building follows the concrete island between the lock chambers. Construction consists of a steel frame, polycarbonate walls limit contact with surroundings and provide enough light. Outdoor terraces allow watching the lock as well as the windows of the Research Institute.

řezopohled

ale moc si tím rozříznutím nejsem jistá, nelíbí se mi to, není tam důvod, proč je zrovna tohle řezopohled, ten vršek je tak podivně useknutý... ale nevím, jak to udělat jinak. možná zkusím udělat řezopohled z té interiérové vizualizace, jestli to nebude lepší...

model

pomalu roste...

první část hotová!

interiér 2

hodně nedokončený stav - musím ještě doladit perspektivu, úplně nesedí, a taky vzhled konstrukce zespodu, pravého pracovníka nespíš změnit, místo i osobu, přidat lidi na ochoz...

model

desky i sloupky nařezány, dnes zkouším pevnost lepidla a zítra začínám s lepením...
(modrá je jen ochranná fólie...)

interiér 1

Na čtvercový formát asi ještě inventář posunu dozadu a rozředím, zdá se mi to přehuštěné... Obdélníkový formát to rozředí víc sám. Večer snad přidám druhý pohled...

čtverce

dva čtverce s plány, zatím úplně bez popisků, nejspíš nějaké dodám...

pracovní plachta

První perspektivy...

 

Ostrov mezi plavebními komorami Podbaba

základní informace o ostrově:

délka: 232 metrů
délka vybetonované části: 178 metrů
šířka: od 5 do 13 metrů

Plavební komory byly postaveny spolu s celým systémem Trójského jezu a plavebního kanálu v Podbabě v letech 1899-1902, na jeho stavbu se přijel podívat i samotný císař František Josef I. Plavební komory jsou zde dvě, menší vpravo s plavebními rozměry 11 x 73 x 2,5 metrů a větší vlevo s plavebními rozměry 12 x 135 x 4 metry. V roce 1995 byla do zdí větší komory nainstalována malá vodní elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami. V ostrově se kromě elektrárny nachází také strojovna, stroje pro čištění česlí a velín.

...návrh...

Přemýšlela jsem o vztahu dvou částí, které budou tvořit nový ostrov. Jedna z nich stojí na místě, poskytuje zázemí, funguje jako "rodič", ke kterému se druhá z nich - "dítě" - vrací, když potřebuje vyměnit inventář. Zároveň si obě části musí být velmi podobné, musí být poznat, že k sobě patří. Plovoucí část se tak stává vyslancem celého výzkumného ústavu, prezentuje sebe i celý ústav, výzkum a problematiku vody všeobecně, putuje po blízkých i vzdálenějších místech, všichni ale ví, kam patří a kam se vrací.

Nezmar zelený (Hydra viridissima) - nový jedinec při oddělování od rodiče

Náplň

 

Koncept

Ve čtvrtek jsme se bavili o tom, že by bylo výhodnější, kdyby vzdělávací a výstavní sál nestál pořád na stejném místě u VÚV, kam se špatně dostává, ale pohyboval se po různých lokalitách. Byl by všude vidět, sloužil by také jako vizitka VÚV, informoval o tom, co je nového ve světě vědy...

Překládám zatím koncept, návrh do pondělka

Omluva

Omlouvám se ze zítřejších prezentací, přepadla mě nějaká viróza a asi bych to z postele do školy ještě nezvládla...

Umístění a náplň

Umístění:

Slepý záliv před ústavem slouží v současnosti jen občasně Povodí Vltavy k přístupu do vody v úseku před plavební komorou. Prostor před ním slouží jako odstavný pro lodě, než vplují do komor, jsou kotveny před dřevěnými zábranami. Novostavba v daném místě podle pana Boučka nikomu zavazet nebude. Snad pouze vodě při povodních, což bude ale asi případ většiny našich projektů...

Náplň – možnosti nebo jejich kombinace:

1) výukové centrum pro školy a veřejnost

V současnosti neexistuje, exkurze v ústavu probíhají přímo v jeho prostorách, návštěvníci vidí pouze to, co právě je nebo nedávno bylo v provozu, minulý výzkum je prezentován jen „papírově“ na zdech.

- menší sál pro přednášky

- sál s umístěnými modely, měřícími přístroji, čerpání vody, možnost využití funkčních modelů řek, jezů, lodí, aktivní zapojení návštěvníků

- expozice minulého výzkumu - modely, obrazovky, panely

- provozní zázemí - pokladna, hygiena, šatna, zaměstnanci

- technické zázemí

2) poradenské centrum a místo pro pořádání konferencí

Malý konferenční sál existuje v podobě velkého stolu, židlí kolem a promítacího plátna, ústav ale pořádá pravidelné konference, semináře a různé kurzy a školení, takže by se mu podobné centrum hodit mohlo. V současné době klimatických změn by mohlo existovat jako místo, kam se jdu jako starosta nebo občan informovat, jak ochránit svůj majetek, jak nejlépe upravovat území, jak hospodařit s vodou,...

- sál pro přednášky

- expozice - ochrana před povodní a suchem, modernizace provozů ČOV, kvalita povrchových a podpovrchových vod, nakládání s odpady

- kancelář pro informační setkání

- provozní a technické zázemí

3) nové výzkumné centrum

Nepovedlo se mi zjistit, že nějaký provoz, který by si VÚV přál, zde opravdu chybí. Spíš to vypadá, že v budovách je stále poměrně dost místa na další rozšiřování výzkumu, je tedy otázkou, jestli by bylo výhodné laboratoře stěhovat jen za účelem přímé prezentace veřejnosti.

- laboratoře - velikost a počet závisí na typu výzkumu

 Do zítra přidám první schámata, snad koncept...

Konzultace na VÚV

Dnes jsem diskutovala s panem Ing. Petrem Bouškou, Ph.D z Výzkumnémho ústavu vodohospodářského, pověděl mi o fungování ústavu a hlavně současných výzkumných záměrech, ukázal většinu ústavu a rozebírali jsme připojení nějakého dalšího provozu.
Současný výzkum k mému příjemnému překvapení neprobíhá jen na počítačích, ale stále se ještě staví modely říčních koryt, jezů a plavebních drah (některé z nich měří i desítky metrů) a opravdové chování vody se zkoumá přímo na nich, což mi přijde ohromě zajímavé i pro laika. Vybavení výzkumných laboratoří se tedy pohybuje od obřích nádrží, přes menší kanály, akvária a koryta pro ryby, až po počítače a měřící zařízení. Zařízení se také poměrně dost obměňuje podle výzkumných záměrů i zakázek.
Jako nejužitečnější stavební program mi v současné době připadá něco jako infocentrum pro veřejnost, provoz zaměřený na prezentování  výsledků výzkumů laikům, které jsou většinou dostupné jen v odborných časopisech. Promyslím možnost přímého propojení výzkumu a jeho prezentace.

Umístění se mi zdá nejpříhodnější v zálivu přímo před ústavem, tedy v přímém napojení na ústav. Co nejdřív blíže zjistím, k čemu prostor v současnosti slouží a jestli by tam nový ostrov nevadil...

Do zítřka se pokusím detailněji prostudovat publikace o činnosti ústavu, které jsem dostala, připravit stavební program a jeho případné alternativy a nejspíš i prozkoumat možnosti ochrany budov před povodněmi, protože stavět až nad hladinou povodně 2002 (která byla ve VÚV pod úrovní stropu druhého nadzemního podlaží) se mi moc nezdá...
A hned potom budu moct začít s návrhem.

Reference

 

Co nejdřív se pokusím dostat do Výzkumného ústavu a zjistit a podívat se, jak to všechno funguje...

VÝZKUM A EXPOZICE_CHOVÁNÍ VODY

Tématem bude výzkumná stanice chování vody s připojenou vzdělávací funkcí pro veřejnost.

síť

Dostala jsem se hodně jinam, než jsem myslela, ale dost mě to bavilo, takže předkládám výsledek...

Myšlenka ukrojení nebo vytvoření ostrova protkaného sítí vodních cest. Místo hlavně pro děti, hrát si, zamokřit se, ušpinit se. Nejoblíbenější hračky všech dětí jsou oheň, voda a bláto. 

Případné zastřešení nebo přesunutí do interiéru, více na způsob expozice, ale pořád hraní si s vodou, zábava.

Vyhledala jsem všechna muzea v Praze související jakkoli s vodou, je jich pět, což je nejspíš dost...

 

Mapa výskytu venkovních dětských hřišť v Praze (hlavně kolem Vltavy). Je jich poměrně hodně, ale většina z nich je malá, tvořená pískovištěm a houpačkou. A kam jít, když je škaredě?

Exteriérové nebo interiérové vodní hřiště? Expozice pro děti?

Místo: u železničního mostu mezi Smíchovem a Podskalím

Proč tady?

- najednou tady končí staré kamenné nábřeží a začíná "divočina" (neutěšené rozhraní mezi městem a předměstím) -> potřeba místo revitalizovat

- železniční most - vlaky jsou atraktivní podívanou nejen pro děti

- díky pěší lávce přísun lidí z obou břehů Vltavy

- staré nábřeží je tady ponděkud mrtvé, parkují zde lodě a auta, pohled na živý protější břeh (hlavně díky iniciativě pana Slavíka z radnice Prahy 2) ale vzbuzuje optimismus a naději, že to bude brzy podobné i tady

- při propojení Císařské louky s pevninou z obou stran -> další proudy lidí

- po zrušení pivovaru a přestavbě území noví obyvatelé, v nové výstavbě navíc nebude problém s parkováním

- napojení na stávající park nahoře na nábřeží

Problémy:

- současný málo atraktivní stav okolí

- poměrně frekventovaná ulice v těsné blízkosti -> je naděje na zklidnění?

 

téma_propojování

Zkoušela jsem si utřídit různé způsoby propojování pevniny s pevninou přes řeku... Nicméně mi nepřišlo, že to někam vede.
Další postup byl obrátit to, propojovat vodu s vodou přes řeku. Zaujaly mě říční delty, ramena, kanály.... Celá vodní nebo říční "SÍŤ"- tenhle pojem hodlám víc rozpracovat, zítra se uvidí, jak to dopadne...

...start...